White Scout Car M3A1, lehké průzkumné obrněné vozidlo

Lehké obrněné průzkumné vozidlo označené jako Scout Car M3A1 se vyrábělo ve společnosti White Motor Company od roku 1940 do března 1944 ve městě Cleveland v Ohiu, U.S.A.. M3A1 byl konečný model vývojové řady ze 30.let - modelů T7 (M1), T13 (M4), T9 (M2), M2A1 a M3. V 30.letech probíhala v ozbrojených složkách U.S.A. motorizace a s ní spojený přechod z koní na motorová vozidla. V armádě vznikla potřeba po vozidle, které by nahradilo rychlý jízdní průzkum, prováděný do té doby na koních. Scout Car splňoval požadavky spojenců na lehké a hbité vozidlo s ochranou proti ručním zbraním (tloušťka ochranného pancíře od 6 mm do 15 mm). Od roku 1940 používala americká armáda Scouty k úkolům, které vyžadovaly vysokou pohyblivost vozidla, především jako průzkumné vozidlo, dále velitelský vůz, zdravotní vůz pro převoz zraněných z bojiště, vojenská policie, doručování zpráv přes ohrožené území, tahač kanonů, strážní služba, ozbrojený doprovod konvojů (např. Red Ball Express) atd.

Scout Car M3A1 je poháněn 6-válcovým řadovým benzinovým motorem Hercules JXD, obsahu 320 kubických palců = 5,240 ccm a síle 110 HP (82 kW). Posádku tvoří řidič, velitel a 6 mužů obsluhy zbraní. Vozidlo bylo vyzbrojené jedním těžkým kulometem M2 HB od výrobce Browning, ráže 0.50 palce a jedním lehkým vodou chlazeným kulometem M-1917A1 ráže 0.30 palce. V průběhu války byl nepraktický vodou chlazený M-1917A1 vyměněn za dva lehké vzduchem chlazené kulomety M-1919A1 ráže také 0.30 palce. 

Celkem se vyrobilo 20,917 kusů Scoutů, z toho přibližně 10,000 vozidel sloužilo v U.S. Army, menší počet v námořní pěchotě Spojených Států - především v Tichomoří, a zbytek v jiných armádách  - Sovětský Svaz obdržel v rámci Lend & Lease cca 3,000 kusů, Scouty hojně využívaly armády Spojeného Království a států Commonwealth (Kanada, Australie, Jižní Afrika), oblíbené byly v jednotkách Svobodných Francouzů, v belgických, československých a polských jednotkách. První použití vozidla ve válečném konfliktu bylo v letech 1941-1942
bylo na Filipínách, později Scout sehrál důležitou roli v Severní Africe 1942-1943 a při invazi na Sicílii v roce 1943. Na počátku války měla každá U.S. obrněná divize 52 Scoutů v průkumné rotě a několik kusů v divizní četě vojenské policie. Kromě toho se Scout Car také používal jako velitelský vůz na úrovni armády a sboru, z fotografiíí je známé použití Lt. Gen. Georgem Pattonem, v té době velitelem 1.obrněného sboru, nebo Maj. Gen. G. Keynesem  (velitelem 7.armády).  Scout Car používal jako velitelské vozidlo také Generál Leclerc, velitel 2. Obrněné Divize Svobodných Francouzů.
Pro účely vojenského průzkumu začala americká armáda od poloviny roku 1944 postupně nahrazovat Scout Car novými obrněnými transportéty Ford M8 a M20.  Velká část z původního počtů Scoutů se účastnila vylodění v Normandii ve službách americké, britské i kanadské armády. I když v druhé polovině roku 1944 byla vozidla Scout Car postupně odsouvána z přední frontové linie, zůstala však součástí bojových jednotek až do konce 2. Světové války. Využívala je vojenská policie, prováděly strážní a hlídkovou službu na osvobozeném území. Frontová přítomnost Scouta na území Evropy je zdokumentována na řadě fotografií. Přítomnost Scouta ve službách U.S. amády na území Československa dokládají fotografie z Domažlic z 5.května 1945 (vůz velitelství 3. Armády a vozidlo 4. US Obrněné divize). V 50.letech byl Scout Car M3A1 vyřazen z výstroje ozbrojených složek U.S.A. (s vyjímkou Národní Gardy, kde se používal ještě v 60. letech). Vyřazená vozidla byla prodána do zahraničí a byla používána mnoha dalšími armádami dlouho po válce, kromě jiného ve Velké Británii, Francii, Řecku, Israeli, Československu, Libanonu, Norsku; Filipínách, Polsku, Portugalsku, Jižním Vietnamu, Sovětském
Svazu, Taiwanu a Jugoslávii. Poslední doložené použití v pravidelné armádě je z 90.let v Dominikánské republice.

Předváděné vozidlo bylo vyrobeno v roce 1942. Původně sloužilo v armádě Spojených Států, později v norské armádě. Norská armáda jej v roce 1993 vyřadila a prodala do soukromých rukou. Současný majitel vůz koupil v roce 2015 a dovezl do ČR ve špatném stavu. Jeho rekonstrukci prováděli odborníci a trvala 18 měsíců. V současné době vzhled a stav rekonstruhovaného vozidla odpovídá jeho použití na sklonku 2.světové války.